Menu dnešní doby – mikroplasty
Plasty jsou dlouhodobě velmi diskutované téma a v posledních letech se stále více začíná mluvit o mikroplastech. Mikroplastové částice jsou dnes prakticky všude a poslední výzkumy dokazují, že i v místech, kde bychom je čekali nejméně. Na pobřeží Antarktidy, vrcholcích hor, v podzemní vodě i v lidském těle. Víte, jak vznikají a jaké riziko představují?
Mikroplasty vyráběné účelově
Mikroplasty jsou miniaturní, nerozpustné a biologicky nerozložitelné částice plastů ne větší než 5 mm s různými tvary. Mohou být kulaté, vypadat jako vlákno nebo být tvarem nepravidelné. Vznikají dvěma způsoby. V prvním případě je lidé sami cíleně vyrábí a tím vznikají mikroplasty primární. Přidávají se do zubních past, kosmetiky, do čistících prostředků a používáním těchto výrobků se dostávají dále. Nejčastěji putují vzduchem a odpadními trubkami. Když si vyperete prádlo, vyčistíte zuby nebo uděláte peeling, napomáháte jejich šíření dále do vody a půdy. Čističky vod mají filtry, které je zachytí, ale mikroplastových částic je zkrátka hodně a nepropustnost filtrů není 100 %. V primární podobě mají asi 30 % zastoupení v přírodě.
Důvodem, proč se v kosmetickém průmyslu používají mikroplasty, je zlepšení konzistence výrobků, snadnější odstraňování odumřelé kůže a zbytků nečistot. Tyto vlastnosti se využívají i v průmyslu nebo zemědělství.
Vznik plastových mikročástic je nekontrolovatelný
V případě druhém vznikají jako mikroplasty sekundární. To znamená, že je nikdo nevyrábí, jejich vznik je člověkem nekontrolovatelný, a i proto mají v přírodě většinové zastoupení a to až 70 %. Vznikají postupných rozkladem větších kusů plastového odpadu za pomoci chemických reakcí, slunečního záření, větru a dalších faktorů.
Mikročástice plastů ve vodě
Za to, že se mikroplasty vyskytují v opravdu velkém množství v mořích a oceánech vděčíme hlavně plastovým ostrovům uprostřed Tichého oceánu. Ty jsou tvořeny až 79 tisíci tunami plovoucích plastových odpadků o rozloze 1,6 milionu km2. Zde je dostatek času a prostoru pro jejich vznik a expanzi do zažívacích ústrojí mořských živočichů. Dostat se do moří jim nezanedbatelně pomáhají i řeky, kam se dostávají z odpadních vod a do těch se dostávají každodenní lidskou činností jako je praní syntetického prádla nebo běžnou denní hygienou.
České řeky nejsou výjimkou. Jan Freidinger ze svým týmem z organizace Greenpeace odebral vzorky z Vltavy a Labe. Nalezli 3,7 mikročástic na litr vody což znamená desítky miliard proudící každým dnem do Severního moře. A to mluvíme jen o českých řekách.
V posledních letech se stále více diskutuje o mikroplastech v podzemních vodách. Odsud velmi snadno pronikají do lidského organismu a organismu jiných živočichů. Ve velké míře se vyskytují zejména v balené vodě. Američtí vědci publikovali výzkum Lidská spotřeba mikroplastů, při kterém zjistili, že mikroplastů v plastových láhvích je až 22x více, než ve vodě z kohoutku. Druhé největší zastoupení našli v tělech mořských živočichů. Mikročástice našli dokonce i v soli nebo medu.
Za pomoci oceánských proudů se plastové mikročástice dostávají až na pobřeží Antarktidy. Výzkumníci z organizace Greenpeace je našli v 7 z 8 testovaných vzorků vody a to především jako mikročástice polyesteru, polypropylenu a nylonu. Více si můžete přečíst zde.
Mikroplasty v půdě
Plastový odpad, který se nerecykluje, skončí na skládkách. Za pomoci větru a deště se mikroplasty dostávají dál do půdy, do těl menších živočichů, a dokonce i na vrcholky hor. Skotský výzkumník Steve Allen prováděl se svým týmem 5měsíční výzkum mezi lety 2017 a 2018 ve francouzských Pyrenejích. Publikaci zveřejnil v časopise Nature Geoscience V té uvádí, že se jich tam v podobě úlomků, filmu a vláken nachází až 366 na metru2 a zaneseny tam byly až ze vzdálenosti 95 km.
Jsou pro člověka nebezpečné?
Zatím neexistují výzkumy, které by jednoznačně prokázaly, že mají negativní vliv na člověka. Zkoumání lidské stolice vědci z vídeňské Lékařské univerzity pod vedením Philippa Schwabiho ukazuje, že až 99 % mikročástic projde lidských organismem a člověk je vyloučí. Co dokáže 1 % v lidském těle jsou prozatím jen spekulace. Značně znepokojivé však může být zjištění, že jich zkonzumujeme až 50 tisíc ročně a některé mohou obsahovat toxické látky, které mohou zapříčinit negativní imunitní reakce v těle, uvedl Kieran Cox pro časopis The Guardian.
Dá se vznik mikroplastů omezit?
Tématem se začala zabývat Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), která navrhuje zakázat přidávání mikročástic do kosmetiky nebo zemědělských hnojiv. Jejím cílem je snížit objem výskytu mikroplastů v přírodě o 30 tisíc tun ročně, uvedl mluvčí agentury Matti Vainio na konferenci v Helsinkách. Otázkou ovšem zůstává, zda je toto číslo relevantní s přihlédnutím k faktu, že se jich ročně do přírody dostane až 200 tisíc tun.
Změním něco jako jednotlivec?
Jan Freidinger z Greenpeace Česká republika v rozhovoru radí, jak můžeme jako jednotlivci zamezit šíření mikročástic do životního prostředí. Začít musíme každý u sebe a více přemýšlet, například při užívání a následném praní syntetických látek. Prát na kratší cyklus v chladnější vodě, používat filtry pro zachycení mikročástic a šetrnější prací prostředky. Můžeme jít ale také dál a dát vědět velkým firmám, které se nejvíce podílí na produkci plastu, že jejich přístup k životnímu prostředí není ideální. Například pomocí kampaně Plast je past.
Pokud vás trápí nejen téma mikroplasty, ale odpady obecně a především ty na vaší zahradě, zavolejte nám na tel. číslo 777888607 nebo nám na sebe nechte kontakt. Poradíme nebo se rovnou postaráme o rychlý odvoz.